1. Základní rozměry kaplí
2. Stoupání Klíčov – kaple č. 10 až 16
3. Průchod Kbely – kaple č.18 až 21
4. Kaple č.28 – za vinořským cukrovarem & přesun kaple
1. Základní rozměry kaplí :
Největším problémem bylo stanovení výšky kaple, existují pochopitelné mírné rozdíly u všech dnes existujících, jakási průměrná výška většiny kaplí se pohybuje v rozsahu 530 až 540 cm.
Motto :
“ … ano, tenhle pocit já znám, je to jako stát u paty raketoplánu, do nádrží se právě vhání čerpadly tekutý kyslík a vodík, jen s tím rozdílem, že tentokrát je plněn člověk duchovní energií a upevňován v poznání jediného Boha – Hospodina.“
2. Stoupání Klíčov – kaple č. 10 až 16 :
Podle [1] měla předchozí kaple č. 9 stát na východním konci dnešní Zbuzkovy ulice, možná v prostoru dnešního nám. OSN a opačným směrem přibližně k místu, kde kdysi byl brod přes Rokytku [2].
Budování železniční tratě Neratovice – Libeň – Praha a její otevření bylo plánováno na jaro 1872 [3], ale i přes zdržení způsobené tragickou nehodou, v roce 1872 zahájila provoz Turnovsko-kralupsko-pražská dráha na trati z Neratovic do Prahy a spolu s ní i železniční stanice ve Vysočanech. Přerušení cesty bylo tak definitivní.
Poutní cesta dále udržovala linii směru na vysočanskou pekárnu (Odkolek), Klíčov a dále těsně za ní stoupáním nad ní, viz Lichtenbergova mapa (níže). Kaple měla stát na jižním ohybu ulice Pod Krocínkou [1][4].
Kaple č. 10 a 11 – vzdálenosti (mapy.cz
-
Kaple č.11, Heyndorffská (Hejnická) :
Viz obr. mapky [2]. Podle historické mapy (2. vojenské mapování – po r. 1850), mohla též stát o něco výše, též v oblasti postavených garáží.
Detail z vojenské mapy – zřetelně vidět jen 12. a 13. kapli
Poutní cesta zřejmě vedla NAD dnešní alejí Nad Klíčovem až ke křížení se silnicí Ke Klíčovu. Kaple stála zřejmě v prostoru znešní MŠ či trochu níže. Na druhé straně je už po celé délce silnice stoupající ke křižovatce s Čakovickou, strmý hřeben s velkým převýšením. Jeho překonání bylo zřejmě šikmým stoupáním do nejnižššího bodu, které se při pohledu zezhora jeví jako sedlo. Začátek výstupu byl asi v prostoru dnešní zastávky bus MHD. který se jeví jako nejméně strmý .
-
Kaple č.12, Horaždovská (Horažďovická) :
Není jisté, zda-li to je jednoznačně ona, ale existuje rozměrová shoda (i přes menší niku a zřejmě i menší výšku) s ostatními dosud existujícími kaplemi. Evidentní jsou pouze rozdíly v zakončení toskánských pilastrů, polokruhový místo trojúhelníkového tympanonu (pro nedostatek vhodných kamenných desek cca 170 x 60 x 20 cm pro střešní zakončení) a zadní strana niky, se zbytky dřevěné desky modré barvy pro duchovní motiv zobrazení Panny Marie.
Dnes není jisté kde přesně stála, víme že existovala před rokem 1970, poté byla zbořena. Je též možné, že byla přenesena na místo pod Čakovickou silnicí (na místo dnes uvažované kaple č. 12), tato varianta je ale málo pravděpodobná (350 m vzdál. a 50 m od silnice).
Dále poutní cesta překračovala dnešní Čakovickou silnici, zřejmě v místě bývalé zastávby MHD a vjezdu do areálu, ale není jisté její pokračování zda-li vedla směrem k dnešnímu rohu mimoúrovňové křižovatky nebo uvnitř dnes zbořeného areálu. Podle mapy 1.vojenského rakouského plánování (1780) se jeví reálnější druhá varianta (uvnitř areálu).
Lokace místa – kaple č. 13
-
Kaple č.14, Jeníkovská (Golčův Jeníkov) :
Svým umístěním jedna z nejkrásnějších kaplí v kontemplativním spojení s přírodou. Byla opravena nákladem MČ Praha 18 cca v r.2009 a dnes je v plné kráse. S téměř 3,5 m x 1,8 m vysokým malovaným obrazem (barevným ?) s mariánskou a svatováclavskou částí zvlášť a popsanými modlitbami na obou vnitřních částech niky …. by vzbudila úžas i dnes v 21.století …
Prostor mezi kaplí č. 14 a 15 – terenní stopy (letecký pohled)
Kaple je existující (50° 7′ 29″ N, 14° 31′ 28″ E), patří už katastrálně už do Kbel, ale její fyzický stav – jako by odrážel naši současnou společnost (bez křížku, velká místa bez omítky s viditelnými cihlami, zřejmě i zatékající …).
Poloha kaple, existující cca do pol. 60.let, je deklarována : 50° 7′ 35″ N, 14° 31′ 48″ E.
3. Kaple č.18 až 21 – průchod Kbely :
Průchod katastrální oblastí – obec Kbely.
Průchod MČ Praha19 – Kbely
Podle historické katastrální mapy Kbel (viz níže, cca 1870) je zřejmější poloha kaple. Přesná lokace, ale vzhledem k malému počtu orientačních bodů a nepřístupnosti, není možná.
-
Kaple č.19, Kutnohorská :
Přesné umístění této kaple se ukázalo teprve s pomocí historických map a jedné památeční černobílé fotografie. Tato fotka je datovaná r. 1942 a vpravo je na porovnání s produktem Google Street View (stav 2009). I přestože už není shodnost co do průčelí domů v pozadí, ani v poloze stromů a tak jediný podstatný bod je socha světce.
Kaple měla stát po pravé straně podstavce sochy, přesto je viditelná částečně její boční stěna. Stála tak čelem do ulice a bokem podél silnice.
Lokace kaple č.19 (porovnání Google Street View a fotografie z roku 1942)
Historická mapa Kbely ( r.1870)
Fotografie a katastrální výpis byl získán díky velké pomoci a pochopení ze strany Městské části Praha 19 a místních občanů Kbel v rámci Letopiseckých setkání pořádaných od roku 2012 na ÚMČ Praha 19. Občané poskytli souhlas s jejich uveřejněním. Děkujeme !
-
Kaple č. 20, Lauretánská (Loretánská) :
Stála při křižovatce bývalých ulic Nádražní a Alšova, tj. dnešní Toužimská a Bakovská (viz hist.mapa), zřejmě naproti zastávce MHD Bakovská.
Lokalizace kaple č. 20 – (katastr. mapa r. 1943)
Katastrální výpis byl získán díky velké pomoci a pochopení ze strany Městské části Praha 19. Děkujeme !
Lokalizace se podařila pomocí této (níže vložené) fotografie, datované r. 1936 a historické mapy 3.rakouského vojenského plnánování (po r. 1877).
Fotografie kaple č. 21 (datováno r. 1936)
Průchod Kbely_kaple 20 a 21 – mapa 3. voj.rak.plánování
Fotografie byla získána díky velké pomoci a pochopení ze strany Městské části Praha 19 a místních občanů Kbel v rámci Letopiseckých setkání pořádaných od roku 2012 na ÚMČ Praha 19. Občané poskytli souhlas s jejich uveřejněním. Děkujeme !
4. Kaple č.28 – Hradopražská :
„Amazonská džungle“ …… to je současné vyjádření místa, okolí této kaple. Chybí už jen křik pestrobarevného ptactva, velká vlhkost vzduchu a barevná pestrost orchidejí a jiných květin … a to vše ještě katastrálně na okraji velké Prahy. Jak jasněji právě teď vyznívá volání Spasitele z kříže, „Františku, …. oprav můj dům … „.
Současný stav ( srpen 2013) ukazují fotografie a 2 natočená krátká videa.
Kaple č. 28 a vinořský cukrovar (mapa 3.rak.voj.plánování)
Vinořský cukrovar byl založen a zahájil výrobu r. 1870 [5], mapa 3. rakouského vojenského plánování [6] pro tento region se uvádí s letopočtem 1877. Nějakou dobu tak byla možná koexistence jak kaple, tak cukrovaru. Stav rozšiřování areálu vinořského cukrovaru, tak nastává zřejmě na konci 19.století. Současné místo dnes je její místo sekundární, je jasné, že sem byla přesunuta, přemístěna v celku nebo rozebrána a znovu postavena v jeden celek ? A jaké byly technické možnosti doby na konci 19.století pro přesun (v celku či po dílech), rozebrání – při rozměrech kaple 530 x 300 x 110 cm ? Celek, který se dnes jeví zachovalý, kaple zřejmě regenerována (opravena) v oněch časech velkého milénia r.1935 jako jiné …
Je-li tato kaple – Kaplí č.28, potom k původnímu místu je to asi 180 m, vzdušnou čarou. Nejbližšší neznámá je také Kaple č.27, kde tato vzdálenost bude asi tak dvojnásobná (viz níže).
Reference :
[1] STIBOR Jiří: Putování po Svaté cestě (Via Sancta) od Špitálské brány po Starou Boleslav kterak se uskutečnilo v létě roku 2009 Společenstvím Molechet [on-line], 2010. Dostupné zde.
[2] Vlastivědná stezka v Městské části Praha 9
[3] KREJČIŘÍK, Mojmír: Po stopách našich železnic, Nadas, Praha 1991, str. 119, ISBN 80-7030-061-2
[4]KURANDA Miroslav: Z Prahy do Staré Boleslavi svatou cestou podél čtyřiačtyřiceti kapliček a svatováclavskou cestou ze Staré Boleslavi do Prahy, 1. vyd. Brandýs nad Labem – Stará Boleslav: s.n., 2009. 121 s. ISBN 978-80-254-3648-6.
[5] http://koda.kominari.cz/?action=karta&cislo=5264
[6] [2]http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=330&lang=cs&z_width=700&z_newwin=1&map_root=3vm&map_region=25&map_list=3953_2
