1. Staroboleslavská kaple (staroboleslavské Palladium)

 
  •  1. v pořadí
  • zasvěcená invokací litanie: „Svatá Maria“
  • donátor kaple: J. I. Dlouhoveský, probošt
    metropolitní kapituly
  • kaple ležela v katastrálním území Karlín, na dohled od Poříčské brány

Sokolovská a Šaldova ul.

Lokace okolí místa kaple č. 1(2) (pohled směr Šaldova ul.)

Najdete nás na mapy.cz

Zobrazení Matky Boží :  – – –

Zobrazení sv.Václava  : – – –

List_Tannerův spis_1 kaple_Staroboleslavská_n_1680
Tannerův spis (1.kaple, Staroboleslavská) 1.něm.vydání (1680)

 

Celé pásmo zachycuje korunovaci staroboleslavského Palladia – uctívané sv. Václavem, sv. Ludmilou, sv. Cyrilem a Metodějem, bl. Podivenem a knězem Pavlem.

Text mariánského cyklu

Svatá Maria, jejížto zázračný obraz v staroboleslavském poli podivně vyoraný od mnoha set let předivnými zázraky se stkví, prosím tebe skrze tvé od věčnosti, abys Matkou boží byla, vyvolení, rač mi vyprositi mých hříchů odpuštění a účenlivou milost boží, ať nikdy žádného těžkého hříchu se nedopustím, nýbrž v svatosti života tebe následuji. Čehož k vyžádání a k tvé cti říkám: Zdrávas Maria.

Text svatováclavského cyklu

Svatý Václave, jenž jsi blahoslavenou Pannu Marii v jejím staroboleslvském obraze původem svatých Crhy a Strachoty a cvičením svaté Lidmily, báby tvé svaté ctil, a do Staré Boleslavi po té cestě se na smrt dobrovolně pro víru křesťanskou oddal., po které potom svatý Vojtěch, svatý Prokop, pět svatých Bratrů mučedníků i jiní svatí Čechové, jako císařové, králové, knížata, biskupové, i jiní nesčíslní pobožní křesťané putovali, prosím tebe, vyžádej nám vroucnou lásku k blahoslavené Panně Marii, ať ji vždycky svatě milujeme a nábožně ctíme, na zemi až do smrti, a v nebi na věky. Amen

 

Poznámky :

Část původního textu svatováclavského textu „Svatý Václave…“ se nezachovala, M. Kuranda uvádí pouze její přepis.
Pro bližšší lokaci souboru kaplí č. 1 až 4 (cesta Poříčská brána – Invalidovna a dále Rustonka) se objevilo několik  informací z 18. a zejména 19.století (mapová a grafická), díky Bohu známému dárci, pro část před Invalidovnou (směrem ke Praze) [4][5][7]. A též [6].  Potvrzovalo by se místo pro kapli vzdálenější od Prahy tj. zejména č. 3 až 5.

Pro kapli č.1 a její usazení v terénu se zatím nejblíže pravděpodobná – Hüberova mapa Prahy (1769), Stabilní katastr (1842) a Jüttnerova mapa Prahy (1816) [10][11].

 

Informace – rok 1774, 1803 :

Vojenský letní tábor císařské armády – Praha, září 1774

Vojenský letní tábor císařské armády – Praha, září 1774 – detail

Panoráma Praha – Karlín (1803 – 07)

Praha_Karlín_panoráma _1803_07_G238b_detail_ozn

Panoráma Praha – Karlín (1803 – 07) – detail

 

Informace – rok 1769, 1816 a 1842 :
 

Huberova mapa Prahy_1769_kaple č 1_01_o

Hüberova mapa Prahy (1769) – detail

Hüberova mapa Prahy 1769

Hüberova mapa Prahy (1769)

Jüttnerova mapa Prahy (1816) – detail

Jüttnerova mapa Prahy (1816)

Stabilní katastr_1842_kaple č 1 až 3

Stabilní katastr (1842) – kaple č.1 až 3

  

 

 

 

Informace k úvaze (lokace kaple č.1 – dnes):

(mapový podklad mapy.cz)

Vzdálenost Poříčská brána - Šaldova ul (aproximace)

Vzdálenost Poříčská brána – Šaldova ul (aproximace)

Vzdálenost Poříčská brána – Karlínské nám. (aproximace)
Biskupcova ul - okraj města Prahy

Vzdálenost Biskupcova ul. – okraj města Prahy

 

Odhady lokace ke kapli č.1 (a 2) z dostupných zobrazení
Hüberova mapa Prahy (1769)
a
Jütterova mapa Prahy (1816)

Vzdálenost Poříčská brána – Karlínské nám. (aproximace)

Vzdálenost Poříčská brána – Karlínské nám. & Šaldova ul. (aproximace)

Vzdálenost od Poříčské brány pro 1.kapli „Via Sancta“ se tak jeví 700 až 750m. Tj. na dohled z pražských hradeb.

 

 

Štvanice_mapa 1891

Mapa ostrova Štvanice – kolem cca r. 1891

Štvanice a Rohanský ostrov_mapa 1894

Mapa ostrov Štvanice a Rohanský ostrov – kolem r. 1894
   

Bude ještě doplněno o část věnované Poříčské bráně (zbořena 1874/75) [8] [9].

 

 

Reference :

[1] Lichtensteinova mapa Prahy a bližšího okolí (1850-62), Umgebungen der königl. Hauptstadt Prag, Národní knihovna České republiky, http://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/5099

[2] Grguričova mapa Velké Prahy (1935), Městská knihovna v Praze, http://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/19898

[3] Nádraží Praha – Těšnov, http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_Praha-T%C4%9B%C5%A1nov

[4] http://cs.wikipedia.org/wiki/Invalidovna_%28Praha%29

[5] Archiv Hlavního města Prahy, G 238 b, Praha – Karlín – panorama (1803-07), http://www.ahmp.cz/index.html?wstyle=2&catalogue=1

[6] Zdeněk Míka, „Karlín – nejstarší předměstí Prahy“, str.37

[7] Husovské triénium, Výstava – fotogalarie, Vítkov a Špitálské pole, http://www.hus2015.cz/fotogalerie/husinec-vystava/husinec-84-95.html

[8] Hala Karlín, http://www.karo-leather.com/page9.html

[9] https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C5%99%C3%AD%C4%8Dsk%C3%A1_br%C3%A1na

[10] https://tools.wmflabs.org/zoomviewer/index.php?f=Juttneruv%20plan%20Prahy.jpg&flash=no

[11] https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_J%C3%BCttner