|
Zobrazení Matky Boží : ikona Moravské madony, ikona se dostala do Konstantinopole, později do Milána.V roce 1158 jí pak věnoval císař Fridrich našemu králi Vladislavovi, dvě stě let poté ji Karel IV r.1356 věnoval moravskému markraběti Janu Jindřichu a od něj se kostala do kostela sv.Tomáše.
Zobrazení sv.Václava : výjev zachycuje v pozadí kněze a učitele Pavla, jak bdí u Václavova lože, v popředí jak vzdělává Pavel Václava v křesťanské víře.
Tannerův spis (4.kaple, Brněnská) 1.něm.vydání (1680)
Text mariánského cyklu
Matko Kristova, ano, všech nás nejmilejší Matko Maria jejížto svatý obraz, nyní v Brně, moravském městě zůstávající, od svatého Lukáše malován, z Konstantinopole do Mediolánu a odtud od Fridricha prvního, císaře, Vladislavovi, českému králi dán, od krále Karla Čtvrtého, císaře, léta páně třináctistého padesátého šestého Janovi, moravskému markraběti, bratru jeho darován byl, od něhož se do kláštera svatého Tomáše v Brně dostal, prosím tebe skrze tebe nad med sladší jméno Maria, rač mi tu milost od Pána Boha vyprositi, ať Kristus Pán, tvůj nejmilejší syn, ráčí mne do počtu svých vyvolených přijmouti. Čehož k vyžádání a k tvé cti říkám: Zdrávas Maria.
Text svatováclavského cyklu
Svatý Václave, jejž kněz Pavel, svaté Lidmily kaplan a tvůj milý a bedlivý pěstoun jak pobožnosti, tak i latinské řeči učil, a když jsi spával, Pánu Bohu často poroučel. Odkudž ty hned v svém dětinství všemi dary Ducha svatého jsa naplněn, budoucí věci jiý tehdáž jsi předpovídal. Vypros nám tu milost od Boha, ať také srdce naše jest příbytek Ducha Svatého. Amen.
Poznámky :
Podle Stabilního katastru (1842), [7] (viz obr. níže) stála kaple č. 4 zřejmě blíže k řece a to ve spojnici bývalá továrna Rustonka [4] [5] [6] (zal. 1832) a blízká světelná křižovatka Sokolovská.
Na fyzickém stavu kaple se jistě podepsaly povodně a smrtící bylo pak vybudování železniční tratě (1872-75) do dnes už zrušeného Denisova nádraží (Praha – Těšnov) [11] a vlečka do továrny Rustonka.
Dvě poznámky – poloha Vltavy – karlínský břeh byl tehdy (do velké povodně Prahy 1890) „blíže“ než dnes, zhruba zasahoval k dnešní stezce pro cyklisty (i na jedné z fotografií z 05/2014 (od Libeňského mostu[8], postaven byl až v r.1924-28) je vidět řazení zbytků (pařezy) osázeného stromořadí, které je dnes mezi golfovým hřištěm a cyklostezkou). Původní Via Sancta jako kdyby vedla z poříčské brány hl.m.Prahy k dnešní Invalidovně a dále se stáčela podél Vltavy, přibližně k Libeňskému mostu a odtud k Rustonce … k napřímení cesty došlo až vybudováním císařské silnice (1750) do Vinoře a dále do Staré Boleslavi.
K bližší identifikaci místa kaple též pomohla – Lichtensteinova mapa Prahy a bližšího okolí (1850-62)[9] a Grguričova mapa Velké Prahy (1935) [10] (viz níže).
Reference :
[1] Historie města Brna, Palladium města Brna, http://www.brno.cz/turista-volny-cas/historie-mesta/historie-mesta-brna/
[2] http://web.katolik.cz/feeling/9_2.htm#34ret
[3] Kuranda.M., Z Prahy do Staré Boleslavi, str.28-29
[4] První pražská továrna – Rustonka, http://www.fabriky.cz/2007_rustonka/index.htm
[5] Nejstarší pražská továrna Rustonka, http://www.horydoly.cz/cykliste/nejstarsi-prazska-tovarna-rustonka.html
[6] Rustonka – Wikipédie, http://cs.wikipedia.org/wiki/Rustonka
[7] Ústřední archiv zeměměřičství a katastru, http://archivnimapy.cuzk.cz/
[8] Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezku, Praha – Libeňský most, http://www.libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=778
[9] Lichtensteinova mapa Prahy a bližšího okolí (1850-62), Umgebungen der königl. Hauptstadt Prag, Národní knihovna České republiky, http://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/5099
[10] Grguričova mapa Velké Prahy (1935), Městská knihovna v Praze, http://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/19898
[11] Nádraží Praha – Těšnov, http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_Praha-T%C4%9B%C5%A1nov