|
 Pravděpodobné místo – kaple č. 20 |
Zobrazení Matky Boží : zasvěcena Madoně loretánské z hradčanské Lorety
Zobrazení sv.Václava : na obraze v nice kapličky sv. Václav právě přijímá od císaře posvátný ostatek – rameno sv. Víta.
Tannerův spis (20.kaple, Lauretánská) 1.něm.vydání (1680)
Text mariánského cyklu
Zrcadlo spravedlnosti, nejsvětější Panno Maria u jejížto Lauretánského v Praze obrazu mnozí nemocní zdraví, truchliví potěšení a v jiných těžkostech postaveni pomoc sobě vyžádali, skze tu bolest, kterous měla, když tvůj milý syn v třináctém létu věku svého od tebe odcházel; vypros mi tu milost od něho, ať z cesty spravedlnosti nikdy se neuchyluji a svými hříchy nedávám příčiny aby Kristus Pán zbavením mne své božské milosti ode mě odstoupil. Čehož k vyžádání a k tvé cti říkám: Zdrávas Maria.
Text svatováclavského cyklu
Svatý Václave, králi České země, kterýmžto titulem byl jsi první z Čechů od císaře poctěn, ačkoli pro svou pokoru nikdy jsi ho užívati nechtěl; a když tě císař nabízel, abys sobě z jeho pokladu vzal, cožby se koli líbilo, vyvolil jsi sobě samé rameno svatého Víta, proto, abys Čechy od ctění modly Vítek řečené (jížto oni černé kohouty obětovávali) k uctění svatého Víta přivedl; prosíme tebe, vyžádej nám tu milost od Boha, ať nestojíme o světskou slávu a ať svaté boží zvláště pak svaté milé naše české dědice náležitě ctíme. Amen.
Kaple č. 20 a 21 – průchod Kbely (mapa 3. rakouského voj.plánování, 1877)
Poznámky :
Kaple dnes již sice neexistuje, její poloha je ale přesně známá, dokonce existuje fotografie již poškozené kaple, ze 60. let min. století. Stála při křižovatce bývalých ulic Nádražní a Alšova, tj. dnešní Toužimská a Bakovská (viz hist.mapa), zřejmě naproti zastávce MHD Bakovská.
Má vyobrazený výjev, který navazuje na příběh z předchozí kaple. Císař Jindřich Ptáčník knížeti Václavovi nabídl různá bohatství či rozšíření knížectví. Václav si ale vyžádal čas na rozmyšlenou, a poté, co se mu ve spánku zjevil sv. Vít, požádal císaře o jeho relikvii. Je to realisticky vyvedeno pod obrazem pražské Lorety, která byla, inspirována tzv. Chýší v italském Lorettu, založena roku 1626 Benignou Kateřinou z Lobkovic. Právě Lobkovicové byli donátory této kaple, konkrétně Ferdinand hr. Lobkovic, nejvyšší lovčí, pán na Jezeří a Novém Sedle (1647 – 1708). Byl pokračovatelem v tradici velké rodové příchylnosti ke staroboleslavskému paladiu a vnukem paní Benigny Kateřiny Lobkovicové – její zásluhou bylo uprostřed 30leté války, roku 1638, Palladium vykoupeno ze saského zajetí a s přispěním dalšího velkého příznivce, císaře Ferdinanda III., navráceno do Staré Boleslavi.
(Kuranda)
(Kuranda)
Pro porovnání lokace místa je použit výpis z katastrální mapy (podklad 1943) a dnešní mapový výpis okolí (mapy.cz).
Ještě jedna katastrální mapa – odhadované datum je kolem r.1870 (žel.trať není ještě vyznačena, ale v druhé části mapy je naznačena stavba)
Katastrální výpisy byl získány díky velké pomoci a pochopení ze strany Městské části Praha 19. Děkujeme !